Průkopník experimentálních metod Vernon Smith v Praze

Když se řekne „behaviorální ekonomie“, někteří si vybaví behaviorismus (oblast psychologie, se kterou je spojen např. I.P. Pavlov) a pro někoho je to jen těžko vyslovitelné sousloví bez jasného obsahu. Do širšího povědomí se tento vedlejší proud ekonomie – který se snaží zohledňovat zákonitosti lidského chování při modelování ekonomického rozhodování – dostal na konci roku 2017, kdy za „přispění k rozvoji behaviorální ekonomie“ získal Nobelovu cenu Richard Thaler. S trochou nadsázky lze však říci, že kdo ví, jak by to bylo s Nobelovo cenou pro R. Thalera i celou behaviorální ekonomií nebýt jiného nobelisty, Vernona L. Smitha.

Vernon Smith obdržel Nobelovu cenu za ekonomii v roce 2002, a to za „ustanovení laboratorních experimentů jako nástroje empirické ekonomické analýzy“. Abychom tento – na první pohled vcelku nezajímavý – příspěvek ocenili, musíme podniknout malý historický exkurz, který začíná u jmenovce V. Smitha, Adama. Adam Smith je považovaný za praotce ekonomie a v roce 1759 publikoval knihu s názvem The Theory of Moral Sentiments, která poskytla mj. psychologická východiska pro „bibli ekonomie“, Bohatství národů. I přesto, že psychologie stojí u počátku ekonomie, začátek 20. století znamenal pro ekonomii velký odklon od psychologie směrem k matematickým modelům. Vedlejším efektem této formalizace byl vznik jakési „nevraživosti“ mezi psychology a ekonomy. Samozřejmě se ozývaly hlasy, že je potřeba navrátit psychologii do ekonomie tak, aby ekonomické modely byly blíže realitě. Není náhodou, že mezi zastánci této reunifikace byli budoucí nobelisté, jako např. Maurice Allais nebo Herbert Simon. Avšak vztah ekonomie a psychologie na konci 40. let 20. století nejlépe vystihuje povzdychnutí druhého jmenovaného, že se cítí být na univerzitě osamělý – ekonomové ho považovali za popleteného chaosem psychologických zvláštností a irelevantních kuriozit a pro psychology byl „pouze“ ekonomem, tedy představitelem vědy, která se zabývá hospodářskými agregáty a vztahy mezi nimi.

Každý si asi umí představit jaké riziko podstoupil Vernon Smith, když v 50. letech spojil svojí akademickou kariéru ekonoma s experimentálními metodami – tedy metodami, které byly výsostně psychologické a pro většinu ekonomů naprosto exotické. Pod pojmem „experimentální“ či „experimentální laboratoř“ si prosím nepředstavujte bílé pláště a zkumavky se zvláštně barevnými tekutinami. Experimentální laboratoř je v kontextu sociálních věd v zásadě místnost plná počítačů. K těmto počítačům jsou usazeni lidé (účastníci experimentu), kteří jsou vystaveni konkrétní simulované situaci a výzkumník sleduje, jak se v dané situaci rozhodují či jak změny této situace ovlivňuje jejich rozhodování. Vernon Smith během své kariéry využíval tuto metodu ke zkoumání aukčních systémů, vlastnických práv či výzkumu tržních bublin, kde experimentálně prokázal, že lidé – i přes předchozí špatnou zkušenost – opakovaně věří, že dokážou odhadnout, kdy trh začne „padat“ (tedy, že jsou schopni maximalizovat svůj výnos z prodeje akcií). Skutečnost, že to nedokáží, má zásadní vliv na dynamiku tržních bublin. Pokud čtete mezi řádky, pak jste jistě odhalili jednu zásadní výhodu experimentálních metod v ekonomii – lze díky nim zkoumat jevy, které v „reálném“ světě zkoumat nejdou – ať již jsou to fenomény odhalitelné pouze zpětně (jako jsou tržní bubliny), či fenomény, které ještě neexistují (například, co se stane, když stát zavede nějakou zvažovanou regulaci).

V 70. letech publikovali psychologové Daniel Kahneman (který obdržel Nobelovo cenu s Vernonem Smithem v roce 2002) a Amos Tversky dva ekonomické články, které mezi vědci podnítily velký zájem o experimentální metody a daly vzniknout oboru behaviorální ekonomie, který v dnešní době nachází uplatnění nejen na akademické půdě, ale také v komerční sféře (například v marketingu, kde je experimentální přístup znám pod pojmem A/B testování) a ve veřejné sféře, kde jsou (alespoň na západ od České republiky) na experimentálních poznatcích o lidském chování navrhovány veřejné politiky.

Vernon Smith, kterému letos bylo 91 let, přijede do České republiky, aby v pátek 4. května převzal čestný doktorát od Fakulty sociálně-ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V rámci své návštěvy UJEP Vernon Smith také pokřtí vznikající experimentální laboratoř, která se kapacitou řadí k největším experimentálním pracovištím v České republice.

V pátek 4. května od 17:45 pak v rámci Prague Conference on Behavioral Sciences 2018 převezme „Allais Memorial Prize in Behavioral Sciences“ za rozvoj behaviorálních věd. Konference je přístupná veřejnosti – v případě, že se chcete zúčastnit a poslechnout si přednášku průkopníka experimentálních metod v ekonomii Vernona Smitha, prosím zaregistrujte se na www.pcbs.cz. Konference se koná pod záštitou Hlavního města Prahy v atriu vysoké školy CEVRO Institut.